Rekonstrukce starého domu

Řešení vlhkých zdí při rekonstrukci starého domu

Pokud jste právě před rekonstrukcí starého domu, pak v tomto článku najdete cenné rady, jak se při rekonstrukci vypořádat s vlhkostí zdí. Zanedbané řešení vlhkosti zdí se majiteli dříve či později (většinou dříve) připomene a ničí radost ze zrekonstruovaného starého domu. A přitom je to zbytečné.

V tomto článku se budeme věnovat hlavně vlhkým zdem. Takže pokud hledáte spíše celkový návod na rekonstrukci domu krok za krokem, můžete se podívat třeba na tento web

Proč se při rekonstrukci starého domu zajímat o řešení vlhkosti?

U starých domů nelze očekávat kvalitní a zachovalé hydroizolace. Buď se při stavbě vůbec nepoužily nebo už jsou nekvalitní a nefunkční. Vlhkosti tak nic nestojí v cestě a zdi jsou plné vody.

Poměrně často začnou po rekonstrukci zlobit i domy, které původně měly zdi docela suché. Jakmile totiž utěsníte a odizolujete podlahu, která dříve dýchala, a případně dům zateplíte, zbyde vodě jediná cesta ven. A to je skrze zdi. Vody ve zdech po úpravách přibude.

Průšvih se navíc znásobí, když  vyměníte okna a dveře za lépe těsnící. Dům dřív dýchal a teď dýchat nemůže.  Vzdušná vlhkost najednou nemá kudy odcházet ven z domu.

Ze zdí se voda odpařuje do místností a zvyšuje se tak vzdušná vlhkost. Ta se začne srážet na chladnějších místech zdí nebo například na oknech. Tam, kde se sráží, začnou bujet plísně. A celá radost z rekonstrukce bude pryč.

Kdy během rekonstrukce opatření proti vlhkosti provést?

Pokud plánujete rekonstrukci starého domu, je třeba dát odstranění vlhkosti na prioritní místo. Při samotné rekonstrukci už je pozdě. Proč? Protože ve chvíli, kdy budete dělat nové omítky, měla by zeď už být, alespoň do určité míry, suchá. Jinak hrozí, že si nové omítky budou zachytávat soli z vysychajících zdí. Tím omítky hned zničíte zasolením a vyhodíte tak peníze i práci. Zasolené zdi budou zase hnusné – skoro jako kdyby rekonstrukce ani neproběhla.

Protože vlhkost ze zdí odchází celkem pomalu, je ideální doba pro provedení opatření, od kterých už bude zeď jen vysychat, 2 roky před finálními úpravami povrchů. To znamená, že zastavení přísunu nové vody do zdí je jedna z prvních věcí, kterou je třeba zařídit. Zatímco plánujete úpravy a sháníte povolení a projekty, dům už by měl vysychat.

Jenže při rekonstrukci starého domu jsou málokdy k dispozici 2 roky. Tak to prostě je. Nicméně stále platí, že čím dříve se povede opatření provést, tím vyschlejší zeď bude ve chvíli, kdy se na ni budou dávat nové omítky.

Jaká opatření provést?

Předtím, než začnete vysoušet vodu, která je ve zdech, je třeba zabránit nové vodě ve vstupu do zdí. Když nezastavíte přísun nové vody, je to jako utírat se ručníkem ve sprše, která není vypnutá.

Určitě je tedy třeba zajistit, aby do budovy nepršelo. I kdyby opatření bylo jen provizorní před rekonstrukcí střechy (např. plachta přes poškozené místo), je to důležité.

Hned potom je třeba zastavit vzlínání vody do zdí. My to děláme takto.

Dále, pokud to jde, u zdí, které přiléhají na zeminu z boku, je nutné provést svislou hydroizolaci. Jde o to, aby na zeď nenatékala voda z boku. Ovšem pozor, nedělejte tu chybu, že byste si mysleli, že na všechny druhy vlhkosti stačí jen svislá izolace. O tom píšeme více tady.

Dále je třeba se zbavit  solí, které ve starých omítkách jsou a vstřebávají do sebe vzdušnou vlhkost (takzvaná hygroskopická vlhkost). To také vysoušení zpomaluje. Pokud je to jen trochu možné, doporučujeme odstranit staré omítky a dát je co nejdříve z budovy úplně pryč. Jsou pravděpodobně plné solí a čím dříve je z budovy odnesete, tím lépe. Vyškrábejte také spáry mezi cihlami do hloubky cca 1 cm. I v maltě mezi cihlami je totiž spousta solí, kterých je dobré se zbavit. Pokud to plán rekonstrukce vašeho starého domu umožňuje, počkejte s nanášením nových omítek na později. Bez omítek zeď nejlépe schne, protože nejlépe dýchá a vlhkost může snadno odcházet ze zdiva rovnou do vzduchu. Nestojí jí v cestě žádná překážka.

Zajistěte větrání prostor, aby se ve vzduchu nehromadila nadměrná vlhkost. Dobré větrání (i v zimě) samozřejmě proces vysychání zdí zrychluje.

Sledování vývoje vlhkosti ve zdech

Doporučujeme vývoj vlhkosti ve zdivu sledovat kvalitním, opakovaným měřením vlhkosti uvnitř zdí. Nejpřesnější metodou je takzvané gravimetrické určování vlhkosti zdiva (vysoušení vlhkého vzorku a jeho porovnávání s hmotností vysušeného vzorku). Měřte vždy na několika místech, protože potřebujete vidět, co se děje s celou nemovitostí a ne jen lokálně. Lokální měření totiž může být ovlivněno množstvím solí, stavebním materiálem, sousedovým prasklým okapem apod.

Pojďme si to shrnout.

Ideální je nanášet novou omítku na už vyschlou zeď. Je nutné trvale zvládnout přísun nové vlhkosti. To znamená, začít s vysoušením ideálně s předstihem 2 let. Pokud s rekonstrukcí pospícháte a nemáte čas čekat až zeď úplně vyschne, pak se aspoň snažte, aby byl vyřešen přísun nové vlhkosti. Pokud se tak nestane, omítky se během několika málo let zase zničí a budete moci začít znovu.

A mějte prosím na paměti, že úspěšné řešení vlhkosti ve zdech v rámci rekonstrukce starého domu vždy začíná dobrou diagnózou příčin vlhkosti. Tohle je hodně podceňovaná a přitom prioritní věc. Více se můžete dozvědět z e-booku Ta největší chyba při vysoušení budov.