Proč omítka opadává zrovna v takovémto pásu v určité výšce nad zemí?
Jak se vzlínající vlhkost chová
Vzlínající vlhkost je typická tím, že nejvíce vody je dole u země. Čím výše ve zdi, tím množství vody klesá. Zeď je méně vlhká. A čím je vody méně, tím lépe se odpařuje. Právě v tom opadaném pásu se voda odpařuje nejlépe. Ale proč se ta omítka trhá?
Opadávání omítky a soli
Vzlínající vlhkost s sebou do zdi přináší soli. Když se voda odpaří, odejde do vzduchu. Ale soli zůstanou v omítce. A když sůl usychá, zvětšuje se její objem. Vytváří krystalky a přitom se zvětšuje. Někdy až 12x. A když se v omítce něco 12x zvětší, omítka to nevydrží a roztrhne se.
Dole u země je zeď mnohem vlhčí. Pokud skoro nikdy neuschne, soli nestihnou zkrystalizovat a omítka je tak méně namáhána. To ale neznamená, že problém s omítkou je jen v opadaném pásu! Pokud by majitel opravil jen opadané části, omítka by opadala o kus vedle.
Jaké je tedy skutečně efektivní řešení?
Skutečným řešením je úplně zbavit budovu vlhkosti a pak opravit omítky až do výše, do které jsou v nich usazené soli. Tuto výšku lze určit například chemickým rozborem nebo si lze pomoci například povrchovým vlhkoměrem. A pokud takovou možnost nemáte, rozhodně omítky okopejte alespoň 50 cm nad poslední viditelné projevy. Až do této výše bývají v omítkách usazené soli. Zbavte se jich.
A nikdy nedělejte nové omítky, dokud nevyřešíte přísun vlhkosti. Je to jako převlékat si suché triko uprostřed průtrže mračen. Výsledek je, že stejně jste mokrý.